Počet nahlášených stížností: | 3 |
Z toho za letošní rok: | 3 |
Stále v řešení: | 3 |
otřeboval jsem si zjistit dluhy. Kliknul jsem na Googlu na slovo „registr dlužníků“ a vyskočila mi reklama Centrální registr dlužníků. Když jsem na to kliknul, dostal jsem se na web registrdluzniku.cz. Web vypadal věrohodně, měl český znak a při vyplňování údajů jsem potvrdil, že Registr dlužníků obsahuje ve svém výpisu i data z oficiální exekuční databáze vedené a spravované Exekutorskou komorou ČR. Bylo tam uvedeno, že všechny dotazy do této databáze jsou zpoplatněny na základě vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 329/2008 Sb. Přišla mi výzva k úhradě 219 Kč, tak jsem to zaplatil v domnění, že jde o státem stanovený poplatek. Za detailní výpis jsem pak zaplatil ještě další poplatek. Nakonec jsem se dozvěděl, že žádný takový poplatek zákon nestanovuje a že tyto informace se dají získat i přes Czech POINT za čtvrtinu ceny. Je to prostě obyčejný podvod – web se vydává za oficiální registr dlužníků, ale nakonec mi prodal informace z CEE, přičemž ani jejich výpis není právně závazný. Prostě mě sprostě podvedli. Cítím se okradený.
web - registrdluzniku.cz: Všechny dotazy do této databáze jsou zpoplatněny na základě vyhlášky vydané Ministerstvem spravedlnosti č. 329/2008 Sb.
Tato vyhláška stanovuje poplatek ve výši 60 Kč za dotaz do oficiální Centrální evidence exekucí (CEE), kterou provozuje Exekutorská komora ČR.
Poplatek se týká pouze oficiálního systému, nikoli zprostředkovatelů typu registrdluzniku.cz, kteří nejsou oprávnění vybírat poplatek na základě této vyhlášky.
Pokud web tvrdí, že poplatek 219 Kč vychází z této vyhlášky, jde o hrubě klamavé a zavádějící tvrzení.
Podvodné služby na registrdluzniku.cz
Krom rad na bezzubé státní organizace co jen přihlíží bych rád dostal radu na koho kdo se touto zlodějinou bude zaobírat.
|
Tweet |
Nikdo, tím spíše podnikatel ve vztahu ke spotřebiteli, se nesmí na druhé straně dopouštět tzv. neúměrného zkrácení (§ 1793 občanského zákoníku). Neúměrné zkrácení znamená, že společností poskytnuté služby neodpovídají tomu, jakou částku spotřebitel zaplatil. Spočívá-li celé plnění společnosti v tom, že přepošle spotřebiteli veřejně dostupné údaje (přičemž totožnou službu poskytují konkurenti této společnosti zdarma), a následně za to inkasuje peníze, jedná se podle našeho názoru o neúměrné zkrácení.
V popsaném případě by se mohlo jednat o nekalou obchodní praktiku podle zákona o ochraně spotřebitele, záleží však na individuálním posouzení příslušných orgánů. Podle § 5d odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele pak může spotřebitel, jehož právo bylo nekalou obchodní praktikou dotčeno, vedle nároků plynoucích z občanského zákoníku také odstoupit od smlouvy ve lhůtě 90 dnů ode dne uzavření smlouvy.
Spotřebitel, který má podezření, že došlo k porušení ustanovení zákona o ochraně spotřebitele, se může obrátit na regionální či ústřední inspektorát České obchodní inspekce. Adresy jednotlivých inspektorátů lze najít na www.coi.gov.cz. Podnět lze podat i elektronicky přes elektronickou podatelnu ČOI na adrese www.coi.gov.cz.
Nepodaří-li se spor vyřešit smírnou cestou, má spotřebitel možnost obrátit se na mimosoudní řešení sporů při České obchodní inspekci. Tato služba je bezplatná. Odkaz na podání návrhu na zahájení mimosoudního řešení sporů je možné vyhledat na webové adrese https://coi.gov.cz/informace-o-adr/.