Počet nahlášených stížností: | 4 |
Z toho za letošní rok: | 4 |
Stále v řešení: | 4 |
Dobrý den,
dne 1. 8. 2025 jsem si přes partnera OBI pronajal dodávku od společnosti 123 Transporter, která zajišťuje pronájmy vozidel. Těsně před vrácením vozu jsem obdržel fakturu na 7 000 Kč jako smluvní pokutu za údajné překročení rychlosti v obci, a to na základě dat z GPS systému instalovaného ve vozidle.
Firma uvedla přesné místo a časový údaj, kdy jsem měl jet rychlostí 111 km/h v obci s povolenou rychlostí 50 km/h. Nicméně si jasně pamatuji, že jsem v daný okamžik jel za vozidlem autoškoly.
Dle předchozích recenzí a stížností na tuto firmu navíc jasně vyplývá, že nemají aktuální a přesné informace o dopravním značení, což zpochybňuje správnost a oprávněnost udělovaných pokut.
Přestože firma drží kauci ve výši 15 000 Kč, namísto toho, aby částku (se kterou nesouhlasím) odečetla, hrozí mi právním vymáháním a exekucí, pokud nezaplatím 7 000 Kč zvlášť. To považuji za neopodstatněný nátlak.
Navíc mi byla naúčtována další pokuta ve výši 249 Kč za tzv. „zrušení inkasa“. Firma se pokusila strhnout 7 000 Kč z mé karty, ale transakce selhala kvůli limitu na kartě. Následně mi byla udělena další sankce za neprovedenou platbu, aniž bych měl možnost na situaci včas reagovat.
Společnost se v předchozích stížnostech hájí tím, že tyto pokuty za rychlost komunikuje přes e-mail nebo mobilní notifikace během jízdy. Takový způsob považuji za zcela nevhodný – řidič se má plně věnovat řízení a nemůže sledovat telefon, notifikace nebo e-maily během jízdy. Navíc ne každý má v mobilu oznámení zapnutá. Pokuty takového rozsahu by měly být zákazníkovi jasně sděleny již při rezervaci vozidla, nikoli až po vrácení vozu nebo během samotné jízdy.
Domnívám se, že se jedná o nevhodný obchodní model, který staví zákazníky před hotovou věc bez možnosti obrany. Styl komunikace i následné výhrůžky působí spíše jako forma systematického výběru pokut než standardní služba/zákaznický servis.
Půjčení dodávky
Zrušení všech doposud vystavených pokut
|
Tweet |
Nevíme, v jakém konkrétním znění smlouvu spotřebitel uzavřel, nicméně obecným faktem je, že smluvní pokutu lze vymáhat pouze za porušení smluvních povinností. Spotřebitel musí být o existenci smluvní pokuty navíc řádně informován (obecně nestačí např. zmínka v obchodních podmínkách, ale musela by být uvedena v hlavní smlouvě).
Další podmínkou pro možnost vymáhání smluvní pokuty je její přiměřenost. V případě, kdy by byla nepřiměřená - tedy příliš vysoká s ohledem na povinnost, kterou kryje, by se k takové smluvní pokutě vůbec nepřihlíželo - spotřebitel by tak tuto pokutu nemusel platit.
Ohledně smluvní pokuty za nedodržení smluvní povinnosti je klíčové, kde byla ve smlouvě obsažena. Dle nálezu Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3512/11) v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné. Pokud je ujednání o smluvní pokutě pouze součástí obchodních podmínek, tak je ve vztahu ke spotřebiteli překvapivé a pro něj neúčinné.
Za splnění výše uvedených podmínek by však dle našeho názoru spotřebiteli mohla vzniknout povinnost na úhradu této smluvní pokuty.
Společnost přitom musí prokázat, že má na zaplacení smluvní pokuty nárok. Musela by tedy v tomto případě prokázat, že k překročení rychlosti v daném vozidle skutečně došlo.
Pokud spotřebitel nesouhlasí s dodaným vyúčtováním, může jej reklamovat.
Pokud má spotřebitel podezření na nesprávné postupy a nezákonné jednání podnikatele, může podat podnět České obchodní inspekci (odkaz zde: https://www.coi.gov.cz/pro-spotrebitele/spotrebitelsky-pruvodce/podani-stiznosti-podnetu-dotazu/).
Nepodaří-li se spor vyřešit smírnou cestou, má spotřebitel možnost obrátit se na mimosoudní řešení sporů při České obchodní inspekci. Tato služba je bezplatná. Odkaz na podání návrhu na zahájení mimosoudního řešení sporů je možné vyhledat na webové adrese https://coi.gov.cz/informace-o-adr/.