#82875Vrácení zboží prodejci a vrácení zaplacené částky

Stav stížnosti

Celková doba trvání

Detail stížnosti

Vyjádření dTestu

Při koupi zboží na dálku má spotřebitel dle § 1829 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, do 14 dnů od převzetí zboží nárok na to, aby u prodávajícího uplatnil možnost odstoupit od smlouvy bez udání důvodů.

V návaznosti na to má prodávající povinnost mu dle § 1832 odst. 1 občanského zákoníku vrátit do 14 dnů od tohoto odstoupení všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem. Zákon připouští pozdržení platby jedině v případě, že spotřebitel ještě nevrátil zboží nebo neprokázal jeho odeslání. Pokud taková skutečnost nenastala, není důvod k pozdržení vrácení peněžních prostředků spotřebiteli. Spotřebiteli doporučujeme, aby si doklady prokazující odstoupení i odeslání zboží uschoval.

Pokud prodávající nevrátí peněžní prostředky ve stanovené lhůtě, ocitá se v prodlení. Spotřebitel tak může požadovat úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku (ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Nevrácením částky v zákonné lhůtě se z ní stává bezdůvodné obohacení na straně prodávajícího, které je povinen dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku vydat spotřebiteli.

E-shop ve svých obchodních podmínkách uvádí, že zboží nelze vrátit, pravděpodobně z hygienických důvodů. Protože dle § 1837 písm. g) zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, spotřebitel nemůže odstoupit bez udání důvodu od smlouvy o koupi zboží v zapečetěném obalu, které spotřebitel z obalu vyňal a z hygienických důvodů a ochrany zdraví jej není možné vrátit zpátky. Dle České obchodní inspekce "se musí však jednat o hygienický, utěsněný obal, který zboží chrání" (viz blíže na https://coi.gov.cz/pro-spotrebitele/spotrebitelsky-pruvodce/). Nebylo-li zboží v takovém obalu, lze od smlouvy odstoupit bez ohledu na hygienické důvody. Pokud zboží v takovém obalu bylo, je možné odstoupit jen tehdy, nebrání-li tomu hygienické důvody.

Je věcí individuálního posouzení, kam až dopadá výjimka odůvodněná "hygienickými důvody". Máme za to, že výjimku je nutné vykládat pro spotřebitele nejpříznivěji (viz nález Ústavního soudu ČR, sp. zn. IV. ÚS 2989/16), a tedy restriktivně. V uvedeném případě se tedy domníváme, že podprsenka nespadá pod tyto výjimky, soudíme tak například ze skutečnosti, že v kamenných prodejnách lze podprsenky běžně vyzkoušet.

Vzhledem k tomu, že se jedná o zahraniční podnikatelský subjekt (zahraniční subjekt se sídlem v USA, jak uvádějí na svých internetových stránkách), nemůže se spotřebitel obrátit na Českou obchodní inspekci ani Evropské spotřebitelské centrum. V případě, že se spor nepodaří vyřešit smírnou cestou bude se spotřebitel moci obrátit na dozorový orgán v zemi sídla společnosti.

Dozorovým orgánem je tedy Federal Trade Commission (https://www.ftc.gov/), přičemž podnět lze podat skrze formulář dostupný z tohoto linku - https://reportfraud.ftc.gov/.