| Počet nahlášených stížností: | 12 |
| Z toho za letošní rok: | 12 |
| Stále v řešení: | 7 |
Dne 10.8.2025 jsme si od 123 transportér, během jízdy mi začali chodit upozornění pouze od banky že mi byly strženy peníze a to 1x 1000,- a 2x 2000,-, takže žádné upozornění ze strany 123 transportér dopředu vůbec nepřišlo nehledě na to že společnost nemá žádné důkazy o překročení rychlosti (radar či policie) pokuty udělila na základě vyhodnocení počítače v autě, který špatně načítání značky tudíž na místech kde se muže jet 110km/h počítač auta ukazoval 90km/h a za to nám přišla pokuta, další na 80km/h kde jsme hned za značkou jízdu na 80km/h snížili, pokud mi firma nedoloží pádné důkazy, chci okamžitě vrátit peníze !! A nějaké screen shoty z mapy neberu jako pádný důkaz nehledě na to že ve smlouvě toto uvedené vůbec nemáte si účtovat takové sankce ..
Navracení peněz za pokuty za rychlost, které nejsou prokázané že jsme tolik jeli a hlavně povolena rychlost na místech je jiná než uvádí 123 transportér,když už někomu sebere peníze bylo by fajn si věci ověřit
|
|
Tweet |
Vyjádření dTestu
Nevíme, v jakém konkrétním znění smlouvu spotřebitel uzavřel, nicméně obecným faktem je, že smluvní pokutu lze vymáhat pouze za porušení smluvních povinností. Spotřebitel musí být o existenci smluvní pokuty navíc řádně informován (obecně nestačí např. zmínka v obchodních podmínkách, ale musela by být uvedena v hlavní smlouvě).
Další podmínkou pro možnost vymáhání smluvní pokuty je její přiměřenost. V případě, kdy by byla nepřiměřená - tedy příliš vysoká s ohledem na povinnost, kterou kryje, by se k takové smluvní pokutě vůbec nepřihlíželo - spotřebitel by tak tuto pokutu nemusel platit.
Ohledně smluvní pokuty za nedodržení smluvní povinnosti je klíčové, kde byla ve smlouvě obsažena. Dle nálezu Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3512/11) v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné. Pokud je ujednání o smluvní pokutě pouze součástí obchodních podmínek, tak je ve vztahu ke spotřebiteli překvapivé a pro něj neúčinné.
Za splnění výše uvedených podmínek by však dle našeho názoru spotřebiteli mohla vzniknout povinnost na úhradu této smluvní pokuty.
Společnost přitom musí prokázat, že má na zaplacení smluvní pokuty nárok. Musela by tedy v tomto případě prokázat, že k překročení rychlosti v daném vozidle skutečně došlo. Zároveň v situaci, kdy by maximální povolená rychlost nebyla v autě nastavena správně (a spotřebitel by tedy jel v souladu s dopravními předpisy, ačkoliv by vozidlo vyhodnotilo opak), by nebylo možné pokutu požadovat.
Pokud spotřebitel nesouhlasí s dodaným vyúčtováním, může jej reklamovat.
Pokud má spotřebitel podezření na nesprávné postupy a nezákonné jednání podnikatele, může podat podnět České obchodní inspekci (odkaz zde: https://www.coi.gov.cz/pro-spotrebitele/spotrebitelsky-pruvodce/podani-stiznosti-podnetu-dotazu/).
Nepodaří-li se spor vyřešit smírnou cestou, má spotřebitel možnost obrátit se na mimosoudní řešení sporů při České obchodní inspekci. Tato služba je bezplatná. Odkaz na podání návrhu na zahájení mimosoudního řešení sporů je možné vyhledat na webové adrese https://coi.gov.cz/informace-o-adr/.
Vyjádření dTestu
Žádáme společnost, aby se ke stížnosti vyjádřila. V opačném případě bude stížnost uzavřena.