| Počet nahlášených stížností: | 12 |
| Z toho za letošní rok: | 12 |
| Stále v řešení: | 7 |
Při půjčení dodávky od společnosti 123 transporter mi bylo naúčtováno 1x 1000 Kč, 1x 2000 Kč a 1x 7190 Kč. Dvě nižší sazby za údajné překročení rychlosti. Ve voze je nějaký GPS měřák. Vyšší pokuta za údajné kouření ve vozidle. S GPS měřením zásadně nesouhlasím, nejedná se o kalibrované a přesně měřidlo. Pokuty byly účtovány 90 vteřin po sobě, v úseku kde je častý problém s výpadky signálu i GPS. S kouřením v žádném případě taktéž nesouhlasím, jsem astmatik, ve vozidle jsem jednou nebo dvakrát použil inhalátor. Nevím jestli jsou to jejich čidla schopné zpracovat jako kouř. Domnívám se, že přestože mají smluvní pokuty uvedené ve smlouvě, nejsou vymahatelné, neboť neexistují žádné přesné a oficiální důkazy. Společnost jsem kontaktoval dvěma emaily, zatím bez odpovědi.
Žádám vrácení všech třech částek, stržení peněz proběhlo automaticky bez mého vědomí, přímo z platební karty, přičemž k přestupkům neexistuje důkaz, který se dá považovat za pravý. Screenshot z mapy a rychlost si můžu do PDF dokumentu napsat taky...
|
|
Tweet |
Vyjádření dTestu
Nevíme, v jakém konkrétním znění smlouvu spotřebitel uzavřel, nicméně obecným faktem je, že smluvní pokutu lze vymáhat pouze za porušení smluvních povinností. Spotřebitel musí být o existenci smluvní pokuty navíc řádně informován.
Další podmínkou pro možnost vymáhání smluvní pokuty je její přiměřenost. V případě, kdy by byla nepřiměřená - tedy příliš vysoká s ohledem na povinnost, kterou kryje, by se k takové smluvní pokutě vůbec nepřihlíželo - spotřebitel by tak tuto pokutu nemusel platit.
Ohledně smluvní pokuty za nedodržení smluvní povinnosti je klíčové, kde byla ve smlouvě obsažena. Dle nálezu Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3512/11) v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné. Pokud je ujednání o smluvní pokutě pouze součástí obchodních podmínek, tak je ve vztahu ke spotřebiteli překvapivé a pro něj neúčinné.
Za splnění výše uvedených podmínek by však dle našeho názoru spotřebiteli mohla vzniknout povinnost na úhradu této smluvní pokuty.
Společnost přitom musí prokázat, že má na zaplacení smluvní pokuty nárok. Musela by tedy v tomto případě prokázat, že ke kouření a překročení rychlosti v daném vozidle skutečně došlo.
Pokud spotřebitel nesouhlasí s dodaným vyúčtováním, může jej reklamovat.
Pokud má spotřebitel podezření na nesprávné postupy a nezákonné jednání podnikatele, může podat podnět České obchodní inspekci (odkaz zde: https://www.coi.gov.cz/pro-spotrebitele/spotrebitelsky-pruvodce/podani-stiznosti-podnetu-dotazu/).
Nepodaří-li se spor vyřešit smírnou cestou, má spotřebitel možnost obrátit se na mimosoudní řešení sporů při České obchodní inspekci. Tato služba je bezplatná. Odkaz na podání návrhu na zahájení mimosoudního řešení sporů je možné vyhledat na webové adrese https://coi.gov.cz/informace-o-adr/.
Vyjádření dTestu
Žádáme společnost, aby se ke stížnosti vyjádřila. V opačném případě bude stížnost uzavřena.