| Počet nahlášených stížností: | 1 |
| Z toho za letošní rok: | 1 |
| Stále v řešení: | 1 |
Podávám tímto oficiální stížnost na postup Vašeho e-shopu při vyřizování mého odstoupení od kupní smlouvy dle Vašeho předpisu č. 6.
Zboží jsem v řádném termínu odeslala zpět a podle sledování zásilky bylo Vámi převzato. Přestože ve svých obchodních podmínkách uvádíte lhůtu 14 dnů pro vrácení zaplacené částky, finanční prostředky mi do dnešního dne nebyly vráceny. Současně jsem neobdržela žádnou informaci o důvodu zdržení nebo o stavu mé žádosti.
Tento postup považuji za porušení zákonných podmínek i povinností vůči spotřebiteli. Žádám o okamžité prověření situace, neprodlené vrácení částky a písemné vysvětlení vzniklého prodlení.
V případě, že nebude situace bezodkladně vyřešena, budu nucena obrátit se na příslušné orgány pro ochranu spotřebitele.
S pozdravem,
Šleierová
lamour concept 2 kabáty
Chtěla bych vrátit peníze, za mnou odeslané zboží zpět na jejich adresu.
|
|
Tweet |
Vyjádření dTestu
Při koupi zboží na dálku má spotřebitel dle § 1829 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, do 14 dnů od převzetí zboží nárok na to, aby u prodávajícího uplatnil možnost odstoupit od smlouvy bez udání důvodů.
Odstoupit od smlouvy je možné jakýmkoliv jednoznačným prohlášením učiněným vůči podnikateli (viz § 1830 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník). Samotné nepřevzetí zásilky nelze považovat za jednoznačné prohlášení, doporučujeme proto podnikatele informovat o odstoupení od smlouvy. To lze učinit například i e-mailem. Podnikatel následně musí bez zbytečného odkladu spotřebiteli peníze vrátit.
V návaznosti na to má prodávající povinnost mu dle § 1832 odst. 1 občanského zákoníku vrátit do 14 dnů od tohoto odstoupení všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem. Zákon připouští pozdržení platby jedině v případě, že spotřebitel ještě nevrátil zboží nebo neprokázal jeho odeslání. Pokud taková skutečnost nenastala, není důvod k pozdržení vrácení peněžních prostředků spotřebiteli. Spotřebiteli doporučujeme, aby si doklady prokazující odstoupení i odeslání zboží uschoval.
Pokud prodávající nevrátí peněžní prostředky ve stanovené lhůtě, ocitá se v prodlení. Spotřebitel tak může požadovat úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku (ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Nevrácením částky v zákonné lhůtě se z ní stává bezdůvodné obohacení na straně prodávajícího, které je povinen dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku vydat spotřebiteli.
Nereaguje-li prodávající na e-maily, je vhodné zvolit komunikaci v písemné formě (nejlépe doporučený dopis). V případě, že prodávající nevrátí spotřebiteli peněžní prostředky v přiměřené době po odstoupení, je možné prodávajícího vyzvat k plnění tzv. předžalobní výzvou dle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Zaslání předžalobní výzvy nikoho nezavazuje k podání žaloby u soudu. Ale při projednání sporu před soudem, má v případě úspěchu ten, kdo vyzval protistranu předžalobní výzvou, právo na náhradu nákladů řízení. Jejím zasláním je zároveň dlužník upozorněn na možnost uhradit dluh bez dalších soudních výdajů. Více informací ohledně náležitostí předžalobní výzvy je možné vyhledat na webové adrese www.dtest.cz/clanek-3511/predzalobni-vyzva. Zároveň spotřebitel může žádat zákonný úrok z prodlení [viz § 1970 občanského zákoníku (ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.)].
Nepodaří-li se spor vyřešit smírnou cestou, má spotřebitel možnost obrátit se na mimosoudní řešení sporů při České obchodní inspekci. Tato služba je bezplatná. Odkaz na podání návrhu na zahájení mimosoudního řešení sporů je možné vyhledat na webové adrese https://coi.gov.cz/informace-o-adr/.