#84153Reklamace neoprávněně účtovaného poplatku za znečištění vozidla

Stav stížnosti

Celková doba trvání

Detail stížnosti

Publikováno
01.12.2025, před 3 dny

Vyjádření dTestu

---

Má společnost CAR4WAY právní nárok účtovat mi pokutu a poplatek, pokud znečištění prokazatelně nezpůsobil jsem?

Podle § 2994 občanského zákoníku ze zákona nese odpovědnost za škodu na převzaté věci ten, kdo ji převzal. Pokud podnikatel v obchodních podmínkách určí, že je nájemce povinen zkontrolovat a nafotit stav vozidla před první jízdou, je tak nájemce povinen učinit. Pokud tak neučiní může nést škodu za škody se kterými automobil převzal, společnost totiž nemá jak zjistit, že škoda nevznikla až po vyjetí. Pokud však podnikatel věděl, že je automobil poškozený již v době předání, pak za vady nemůže spotřebitel odpovídat.

Jsou jejich VOP (automatická odpovědnost po zapnutí zapalování) v souladu s občanským zákoníkem a ochranou spotřebitele?

Podle občanského zákoníku je možné ve smlouvě odkázat na obchodní podmínky, dle kterých se bude smlouva řídit. Tyto podmínky však musí být do smlouvy řádně inkorporovány, spotřebitel na ně musí být upozorněn a jejich ustanovení nesmí být překvapivé a nepřiměřené.

To, že odpovědnost za škodu po převzetí věci přechází na nájemce vyplývá ze zákona a tyto smluvní podmínky pouze upřesňují tento moment na dobu, kdy je zapnuto zapalování. Domníváme se, že tento požadavek není nepřiměřený, protože chrání jak spotřebitele, kterému se oddaluje odpovědnost za převzatou věc na moment zapnutí zapalování, má tedy možnost si převzatou věc zkontrolovat a popřípadě vytknout vady a pro podnikatele je to praktické, protože si může zjistit ve který moment bylo zapnuto zapalování a tím pádem od kdy za něj již odpovídá nájemce. Bylo by ale vhodné na to, že odpovědnost přechází okamžikem zapnutí zapalování na nájemce, nájemce před uzavřením smlouvy upozornit.

Pokud by však "škoda" kterou má nájemce zaplatit měla povahu smluvní pokuty a byla obsažena pouze v obchodních podmínkách, pak by pravděpodobně byla neúčinná a tím pádem nevymahatelná (viz následující odstavec), podnikatel by si ale mohl po spotřebiteli nárokovat náhradu škody, která by však mohla být i vyšší než smluvní pokuta.

Ke smluvní pokutě:

Nevíme, v jakém konkrétním znění smlouvu spotřebitel uzavřel, nicméně obecným faktem je, že smluvní pokutu lze vymáhat pouze za porušení smluvních povinností. Spotřebitel musí být o existenci smluvní pokuty navíc řádně informován (obecně nestačí např. zmínka v obchodních podmínkách, ale musela by být uvedena v hlavní smlouvě).

Další podmínkou pro možnost vymáhání smluvní pokuty je její přiměřenost. V případě, kdy by byla nepřiměřená - tedy příliš vysoká s ohledem na povinnost, kterou kryje, by se k takové smluvní pokutě vůbec nepřihlíželo - spotřebitel by tak tuto pokutu nemusel platit.

K povinnosti platit smluvní pokutu zároveň uvádíme, že v případech, kdy je smluvní pokuta obsažená pouze v obchodních podmínkách (jak je uvedeno již výše), je neúčinná (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 3512/11).

V tomto případě bude tedy záležet především na tom, zda smluvní pokuta byla obsažena ve smlouvě nebo obchodních podmínkách nebo zda chce podnikatel vymáhat částku na základě náhrady škody.

Jaké právní kroky mohu podniknout (reklamace, stížnost na ČOI, případně soudní spor)?

Nepodaří-li se spor vyřešit smírnou cestou, má spotřebitel možnost obrátit se na mimosoudní řešení sporů při České obchodní inspekci. Tato služba je bezplatná. Odkaz na podání návrhu na zahájení mimosoudního řešení sporů je možné vyhledat na webové adrese https://coi.gov.cz/informace-o-adr/.