| Počet nahlášených stížností: | 2 |
| Z toho za letošní rok: | 2 |
| Stále v řešení: | 2 |
Objednali jsme si zboží ze stránek www.modaplzen.cz, na první pohled jako český e-shop. Zboží přišlo po 20ti dnech. Opravdu velice nekvalitní zboží, za tu cenu to vůbec neodpovídá. Zboží zasláno na vlastní náklady zpět do Číny. Drahé poštovné. Nyní nikdo nekomunikuje .jsme bez zboží a peněz. OPravdu nevkusne napodobeniny.
Podán podnět na COI ,komunikujeme s bankou ,dále napsáno spoustu hodnocení na internetu a sepisujeme podnět na PCR ...
Velice nekvalitní kousky oblečení
Vrácení peněz za zboží a drahé poštovné. Dále nejlepe zrušení jejich činnosti
|
|
Tweet |
Vyjádření dTestu
Upozorňujeme spotřebitele, že smlouva nebyla uzavřena se společností z Plzně, jak by se mohlo z názvu zdát, nýbrž s anonymním e-shopem. Jako provozovatel webu není uveden nikdo, stránky jsou tedy zcela anonymní a spotřebitel neví, s kým uzavírá kupní smlouvu a vůči komu může nárokovat svá práva.
Obecně k odstoupení od smlouvy dle českého práva:
Při koupi zboží na dálku má spotřebitel dle § 1829 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, do 14 dnů od převzetí zboží nárok na to, aby u prodávajícího uplatnil možnost odstoupit od smlouvy bez udání důvodů. V případě odstoupení od smlouvy bez udání důvodu hradí spotřebitel poštovné směrem k prodávajícímu.
V návaznosti na odstoupení od smlouvy má prodávající povinnost spotřebiteli dle § 1832 odst. 1 občanského zákoníku vrátit do 14 dnů od tohoto odstoupení všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem. Zákon připouští pozdržení platby jedině v případě, že spotřebitel ještě nevrátil zboží nebo neprokázal jeho odeslání. Pokud taková skutečnost nenastala, není důvod k pozdržení vrácení peněžních prostředků spotřebiteli. Spotřebiteli doporučujeme, aby si doklady prokazující odstoupení i odeslání zboží uschoval.
Pokud prodávající nevrátí peněžní prostředky ve stanovené lhůtě, ocitá se v prodlení. Spotřebitel tak může požadovat úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku (ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Nevrácením částky v zákonné lhůtě se z ní stává bezdůvodné obohacení na straně prodávajícího, které je povinen dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku vydat spotřebiteli.
Mimo to je možné vadné zboží (v tomto případě neodpovídající popisu) reklamovat dle § 2169 občanského zákoníku a požadovat dodání zboží v souladu s objednávkou. Není-li to možné, má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy a požadovat vrácení peněžních prostředků. Místo výše uvedených způsobů nápravy může spotřebitel žádat přiměřenou slevu. Spotřebitel má také v případě uznané reklamace dle § 1924 občanského zákoníku nárok na náhradu tzv. nutných nákladů spojených s reklamací. Těmi jsou poštovné nebo úhrady cestovních nákladů.
Obecně platí, že odstoupení od smlouvy či reklamace se zásadně uplatňují vůči prodávajícímu. Pokud by spotřebitel uzavřel smlouvu se společností z Nizozemí či z Číny, bylo by možné po spotřebiteli požadovat zaslání zboží při odstoupení od smlouvy či reklamaci na adresu do zahraničí, jestliže by však byl spotřebitel o této skutečnosti předem informován či by mu to bylo zřejmé z podoby e-shopu. Domníváme se tedy, že vzhledem k tomu, že se společnost vydává za českou, je požadavek k vrácení zboží do Číny nepřiměřený.
Platil-li spotřebitel při nákupu přes internet platební kartou, může taktéž využít bankovní nástroj zvaný zpětná platba (chargeback). S jeho pomocí lze za určitých podmínek získat peníze zpět. V případě problému by měl spotřebitel co nejdříve kontaktovat svou banku s žádostí o provedení zpětné platby. Žádost je vhodné podpořit relevantními dokumenty, například kopií komunikace s obchodníkem atd.
Před využitím e-shopů a zaplacením spotřebitelům doporučujeme, aby si zjistili podstatné informace (jako jsou provozovatel e-shopu, zda je možné věc vrátit, jakým způsobem, na jakou adresu a dokdy by měly být peníze vráceny na účet) a ověřili si e-shop či prodávajícího, což lze učinit např. na určitých recenzních portálech.
Z výše uvedeného vyplývá, že spotřebitel má (dle českého práva) právo od smlouvy odstoupit, ale vzhledem k tomu, že nevíme, s kým spotřebitel smlouvu uzavřel a komu by měl odstoupení od smlouvy či reklamaci adresovat, je šance na uplatnění práva minimální.