#84506Zdravotni pojisteni

Stav stížnosti

Celková doba trvání

Detail stížnosti

Publikováno
04.01.2026, před 9 dny

Vyjádření dTestu

---

Služba VašeStížnosti.cz se zabývá především spotřebitelskými a soukromoprávními spory, zde se jedná o pracovněprávní vztah s mezinárodním prvkem a jeho veřejnoprávní následek. Pro přesnější zhodnocení problému se tak doporučujeme obrátit na advokáta věnujícího se pracovnímu právu a především právu sociálního zabezpečení.

Nevíme, v jaké přesně podobě byla sjednána zahraniční pracovní smlouva spotřebitele a jaký byl důvod toho, že spotřebitel již během měsíce září nepracoval. Pracovní smlouva nemusí být ukončena pouze výpovědí, ale pokud se jedná o pracovní smlouvu na dobu určitou, zpravidla skončí i uplynutím sjednané doby - pokud tedy byla smlouva sjednána do konce září 2020, a zaměstnanec v průběhu září už pouze "vybíral dovolenou" je stále v pracovněprávním poměru a pojištění by za něj měl platit zaměstnavatel.

Pokud však smlouva byla sjednána na dobu neurčitou či do určitého vzdálenějšího data a zaměstnanec z nějakého důvodu přestal na konci srpna pracovat, mohl by se také jednat o porušení pracovních povinností ze strany zaměstnance a to může mít různé následky v různých státech, které se mohou promítat i do veřejnoprávních povinností zaměstnavatele, jako je povinnost platit zdravotní pojištění. Pracovní smlouva se totiž bude zpravidla řídit právem té země, ve které je sjednáno místo práce.

Pokud ale zaměstnavateli vznikla povinnost zdravotní pojištění za zaměstnance za měsíc září uhradit a neučinil tak, měla by pojišťovna nezaplacenou částku vymáhat po něm. Zaměstnavatel by ale měl pojišťovně prokázat na jakém základě je zahraniční zaměstnavatel povinnen zdravotní pojištění platit a na jakou dobu. V opačném případě může pojišťovna vymáhat zaplacení pojistného přímo po něm, každý občan ČR je totiž, na základě zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, povinen mít zaplaceno zdravotní pojištění.

V případě, že by zaměstnanec prokázal, že povinnost zaplatit pojištění měl za daný měsíc někdo jiný, ale zaměstnanec již pojišťovně zaplatil, mohlo by se by se mohlo jednat o bezdůvodné obohacení na straně pojišťovny. Zadržuje-li podnikatel peněžní prostředky spotřebitele bez právního důvodu, jedná se o bezdůvodné obohacení (ve smyslu § 2991 a násl. občanského zákoníku). Kdo se bezdůvodně obohatil, je povinen získaný majetkový prospěch vrátit ochuzenému bezprostředně po výzvě. Pokud tak neučiní, ocitá se v prodlení a ochuzený má možnost navíc požadovat zákonný úrok z prodlení.

Jestliže zaměstnanec uhradil pojištění za zaměstnavatele, mohlo by se jednat o bezdůvodné obohacení i na straně zaměstnavatele a zaměstnanec by si tak mohl vybrat, zda si bude uhrazenou částku nárokovat po pojišťovně nebo po zaměstnavateli.

Upozorňujeme, že se ale jedná o majetkové plnění, které podléhá promlčení. Obecná promlčecí lhůta je 3 roky od okamžiku kdy se oprávněný dozvěděl, že se práva může domáhat (subjektivní lhůta), nejpozději však může nárok uplatnit 10 let ode dne, kdy mohl být poprvé uplatněn (viz § 629 odst. 1 a § 638 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).

Spotřebitel se může obrátit také na Českou asociaci pojišťoven na adrese https://www.cap.cz/.

Jak jsme již uvedli, spotřebitel rovněž může tuto záležitost konzultovat s advokátem alespoň v rámci jedné hodinové konzultace. Advokát by mohl situaci spotřebitele posoudit komplexně, sdělit svůj právní názor a navrhnout nejlepší možné řešení. Zároveň by advokát v rámci konzultace měl spotřebiteli sdělit, jestli má z finančního hlediska smysl situaci řešit s využitím jeho služeb.