#85133Stížnost na jednání autopůjčovny Autopůjčovna Praha s.r.o. – neoprávněné fakturace a zneužití směnky

Stav stížnosti

Celková doba trvání

Detail stížnosti

Vyjádření dTestu

Předně uvádíme, že neznáme plné znění všech smluvních dokumentů sjednaných mezi stranami, obzvláště pak dohodu o směnečném vyplňovacím právu na kterou odkazuje smlouva zaslaná spotřebitelem, nemůžeme tak zcela přesně posoudit všechny aspekty případu.

K povinnosti spotřebitele vystavit blankosměnku:

Pokud smlouva obsahuje ujednání, dle kterého je spotřebitel povinen vratnou kauci uhradit pomocí zajišťovací směnky, mohlo by být takové ujednání považováno za zneužívající (ve smyslu § 1813 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Povinnost spotřebitele vystavit (blanko)směnku se zcela vymyká běžné praxi při uzavírání spotřebitelských smluv a to jak vzhledem k rizikům spojených s podepsáním (blanko)směnky, která průměrnému spotřebiteli nemusejí být zřejmá, tak vzhledem k všeobecně problematickému užití směnky ve spotřebitelských vztazích (například jejich úplnému vyloučení u spotřebitelského úvěru - viz § 112 zákona o spotřebitelském úvěru). Zneužívající ujednání jsou taková, která zakládají významnou nerovnováhu práv mezi podnikatelem a spotřebitelem.

Pokud spotřebitel neměl možnost se s ujednáním smlouvy, zakládajícím povinnost vystavit směnku, seznámit před uzavřením smlouvy, pravděpodobně by se jednalo o zneužívající ujednání ve smyslu § 1814 odst. 1 písm. f) občanského zákoníku.

V případě, že nad rámec tohoto jednotliví spotřebitelé nemají skutečnou příležitost obsah základních podmínek smlouvy ovlivnit a je jim nabízen vždy totožný vzor smlouvy, pak by ujednání povinnosti vystavit blankosměnku rovněž mohlo být posouzeno jako neplatné z důvodů uvedených v § 1800 odst. 2 občanského zákoníku.

K směnečnému platebnímu rozkazu:

Pokud spotřebitel s vydáním směnečného platebního rozkazu nesouhlasí, je třeba podat námitky ve lhůtě 15 dní od doručení platebního rozkazu, ve kterých uvede vše, co proti platebnímu rozkazu namítá (v tomto případě například, že se jedná o zajišťovací směnku, jejíž důvod zajištění již odpadl, nebo že směnka byla vystavena neoprávněně) viz. § 175 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Velmi doporučujeme podání a formulaci námitek konzultovat s advokátem, který by případně mohl zastupovat spotřebitele v následným jednání soudu. Seznam advokátů je dostupný na stránkách www.dtest.cz/advokati. K později podaným námitkám nemůže soud přihlédnout - § 175 odst. 3 občanského soudního řádu.

V případě, že spotřebitel do 15 dní nepodá proti směnečnému platebnímu rozkazu námitky, stane se platební rozkaz pravomocným a vykonatelným. Může tedy sloužit podnikateli jako podklad pro zahájení exekuce.

K "neoprávněné doplnění zajišťovací směnky":

Zajišťovací směnku je možné doplnit na základě dohody o směnečném vyplňovacím právu, která byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem. Pokud byla směnka doplněna jinak, než je určeno v této dohodě, mohlo by se jednat o porušení smluvní povinnosti a spotřebitel by si po podnikateli mohl nárokovat škodu tím vzniklou.

Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí (viz § 2913 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).

Upozorňujeme spotřebitele, že i v případě neoprávněného doplnění zůstává směnka v platnosti a může za ni být po spotřebiteli vymáhána platba. Neoprávněné doplnění směnky zakládá pouze námitku z vlastních vztahů, kterou je možné uplatnit v případě soudního sporu. Na tom, kdo se námitky domáhá, leží důkazní břemeno ohledně prokázání její oprávněnosti.

Ke smluvní pokutě:

Pokud je smluvní pokuta stanovena přímo ve smlouvě, bude její sjednání pravděpodobně platné. Další podmínkou k pro možnost vymáhání smluvní pokuty je ale její přiměřenost. V případě, kdy by byla nepřiměřená - tedy příliš vysoká s ohledem na povinnost, kterou kryje, by se k takové smluvní pokutě vůbec nepřihlíželo - spotřebitel by tak tuto pokutu nemusel platit.

Společnost zároveň s ohledem na smluvní pokutu musí prokázat, že má na její uhrazení nárok. Musela by tedy v tomto případě prokázat, že k překročení rychlosti v daném vozidle skutečně došlo. Současně s tím se domníváme, že systém zaznamenávající překročení rychlosti by měl mít nastavenou určitou toleranci, neboť rychloměry mohou obecně ukazovat rychlost s určitou odchylkou.

Zároveň pokud by byla některá ze smluvní pokut byla obsažena pouze v obchodních podmínkách, tak je ve vztahu ke spotřebiteli překvapivé a pro něj neúčinné. Dle nálezu Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3512/11) v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné.

K "účtování smyšlených či neprokázaných škod":

Pokud si podnikatel chce účtovat poplatek za škody, měl by řádně prokázat jejich výši a že k nim došlo během doby, kdy s automobilem disponoval spotřebitel. V případě soudního sporu by ve prospěch spotřebitele mohla hrát skutečnost, že při první kontrole nebylo nalezeno žádné poškození.

K "neoprávněnému stržení finančních částek z platebních karet":

V tomto případě opět záleží na smluvním ujednáním mezi stranami, pokud bylo například ujednáno, že si podnikatel zablokuje "vratnou kauci" na platební kartě spotřebitele, která bude využita k případnému uhrazení vzniklých škod, jedná se o zcela legitimní nástroj zajištění, který může být v přiměřené výši využit i během kontraktace se spotřebitelem. Pokud ale následně podnikatel peníze spotřebiteli z platební karty strhne, měl by řádně prokázat k čemu platba směřuje a proč ji vymáhá.

Pokud byla spotřebiteli stržena částka, ke které nemá podnikatel právní důvod, mohlo by se jednat o bezdůvodné obohacení (ve smyslu § 2991 a násl. občanského zákoníku). Kdo se bezdůvodně obohatil, je povinen získaný majetkový prospěch vrátit ochuzenému bezprostředně po výzvě. Pokud tak neučiní, ocitá se v prodlení a ochuzený má možnost navíc požadovat zákonný úrok z prodlení.

K "porušení GDPR nepřetržitým sledováním pohybu vozidla a osob":

Není nám známo, co konkrétně bylo mezi stranami v této oblasti ujednáno, obecně lze ale říci, že zásah do soukromí musí být vždy přiměřený, pokud by spotřebitel byl upozorněn na to, že je poloha automobilu sledována, data byla řádně zabezpečena a využita pouze pro vnitřní potřeby podnikatele a sledování polohy bylo využito pouze za účelem ochrany pronajatého majetku podnikatele, mohlo by se jednat o legitimní a ospravedlnitelný zásah do soukromí spotřebitele v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (GDPR). Zároveň ale upozorňujeme na to, že stejný (resp. podobný) užitek lze zajistit i mnohem méně invazivními prostředky než neustálou kontrolou GPS, která monitoruje pohyb spotřebitele s vozidlem. V případě takové kontroly dochází k intenzivnímu narušení práv spotřebitele, který si vozidlo vypůjčil, přičemž takové narušení převyšuje užitek, který může přinést (kontrola dodržování smluvních podmínek + ochrana majetku).

Pokud se spotřebitel domnívá, že podnikatelného osobní údaje zneužil nebo překročil oprávnění, která mu dává Nařízení GDPR, může podat stížnost k prošetření Úřadu pro ochranu osobních údajů. Kontakty na podatelnu ÚOOÚ jsou dostupné zde: https://uoou.gov.cz/kontakt/podatelna-a-elektronicka-podatelna.


Doporučení dalšího postupu:

Pokud se spotřebitel domnívá, že společnost není oprávněna po něm peníze vymáhat, doporučujeme nejprve co nejrychleji kontaktovat advokáta a podat námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu. Jak jsme již zmiňovali v předchozích odstavcích, lhůta pro podání námitek činí pouze 15 dní od doručení platebního rozkazu a je prekluzivní, to znamená, že po jejím uplynutí již námitky nebude možné uplatnit.

S advokátem je možné také probrat otázky náhrady škody a vymáhání zpět přeplatků. Advokát věnující se soukromému právu by mohl situaci spotřebitele posoudit komplexně, sdělit svůj právní názor a navrhnout nejlepší možné řešení. Zároveň by advokát v rámci konzultace měl spotřebiteli sdělit, jestli má z finančního hlediska smysl situaci řešit s využitím jeho služeb.

Pokud má spotřebitel podezření na nesprávné postupy a nezákonné jednání podnikatele, může podat podnět České obchodní inspekci (odkaz zde: https://www.coi.cz/pro-spotrebitele/spotrebitelsky-pruvodce/podani-stiznosti-podnetu-dotazu/).

Vzhledem k tomu, že proti spotřebiteli již společnost začala podnikat právní kroky, bude v této fázi nejúčinnější se bránit přímo proti nim.

Jestliže má spotřebitel podezření na spáchání trestného činu, může podat trestní oznámení.