Počet nahlášených stížností: | 1433 |
Z toho za letošní rok: | 75 |
Stále v řešení: | 18 |
Dne 18.6. 2025 jsem zakoupil po internetu software Microsoft 365 v celkové hodnotě 5649 Kč. Tentýž den mi bylo zpřístupněno v elektronické knihovně společnosti Alza. Já jsem se podíval, že to tam je a zjistil jsem, že je to jiné zboží než jsem zamýšlel koupit. Licenční klíče jsem nezobrazoval. Okamžitě jsem telefonicky odstoupil od smlouvy. Slíbili mi vrácení peněz, pokud jsem software nevyužil. Poté se mnou přestali komunikovat. Když jsem je kontaktoval, řekli mi, že jsem klíče využil, což ale není pravda. Znovu jsem písemně odstoupil od smlouvy (emailem) ve 14 denní lhůtě. Email zaevidovali, ale nedostal jsem žádnou odpověď. Nikde jsem neodsouhlasil, že bych odstoupil od 14 denní lhůty pro odstoupení ze smlouvy zprostředkované přes internet. Nyní se mnou obchod nekomunikuje. Software nevyužívám a peníze nemám.
Vrácení kupní ceny
|
Tweet |
Při koupi zboží na dálku má spotřebitel dle § 1829 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, do 14 dnů od převzetí zboží nárok na to, aby u prodávajícího uplatnil možnost odstoupit od smlouvy bez udání důvodů.
V návaznosti na to má prodávající povinnost mu dle § 1832 odst. 1 občanského zákoníku vrátit do 14 dnů od tohoto odstoupení všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem. Zákon připouští pozdržení platby jedině v případě, že spotřebitel ještě nevrátil zboží nebo neprokázal jeho odeslání. Pokud taková skutečnost nenastala, není důvod k pozdržení vrácení peněžních prostředků spotřebiteli. Spotřebiteli doporučujeme, aby si doklady prokazující odstoupení i odeslání zboží uschoval.
Pokud prodávající nevrátí peněžní prostředky ve stanovené lhůtě, ocitá se v prodlení. Spotřebitel tak může požadovat úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku (ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Nevrácením částky v zákonné lhůtě se z ní stává bezdůvodné obohacení na straně prodávajícího, které je povinen dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku vydat spotřebiteli.
Právo na odstoupení od smlouvy však není absolutní.
Dle § 1837 písm. l) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy o dodání digitálního obsahu. To platí za splnění všech následujících podmínek:
(i.) tento digitální obsah není dodán na hmotném nosiči, poté co bylo započato s plněním; v případě plnění za úplatu, pokud započalo s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy,
(ii.) podnikatel před uzavřením smlouvy sdělil spotřebiteli, že v takovém případě nemá právo na odstoupení od smlouvy
(iii.) podnikatel poskytl spotřebiteli potvrzení podle § 1824a odst. 1 a 2 nebo § 1828 odst. 3 a 4 .
Digitálním obsahem se rozumí data, která jsou vyprodukována a dodána v digitální podobě, jako jsou např. počítačové programy, aplikace, hry, hudba, videa či texty, bez ohledu na to, zda jsou získána stahováním, metodou streamingu či jiným způsobem.
Zároveň v souladu se zásadou smluvního práva pacta sunt servanda, jež je vyjádřena taktéž v § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že daný slib zavazuje a smlouvy mají být plněny. Jestliže se tedy společnost v telefonické komunikaci zavázala k tomu, že spotřebiteli umožní od smlouvy odstoupit a vrátí mu peníze, je povinna svůj závazek dodržet. V tomto případě společnost zavázal její zaměstnanec, který podle § 166 občanského zákoníku společnost zastupuje v rozsahu obvyklém vzhledem k zařazení nebo funkci. Z toho důvodu se domníváme, že by spotřebiteli odstoupení od smlouvy mělo být umožněno.
Nepodaří-li se spor vyřešit smírnou cestou, má spotřebitel možnost obrátit se na mimosoudní řešení sporů při České obchodní inspekci. Tato služba je bezplatná. Odkaz na podání návrhu na zahájení mimosoudního řešení sporů je možné vyhledat na webové adrese https://coi.gov.cz/informace-o-adr/.